Online časopis

A žili spolu šťastně až na věky. V dobrém i zlém, ve zdraví i nemoci. Takhle nějak Vaše manželství před lety začínalo. Pravděpodobně nikdo, kdo právě uzavřel sňatek, neuvažuje o tom, že jeho manželství jednou skončí. Přesto se lidé rozvádějí. Nebudu zde zkoumat proč, důvodů je spousta, ať se někomu zdají vážné či banální. Ostatně, jestli se manželství rozvádí z pádných důvodů či nikoliv je jen náhled okolí, proč se dva doopravdy rozvádějí, vědí vždy jen oni a informace pouštěné jedním či druhým partnerem "do světa" nemusejí být vždy pravdivé. Tématem tohoto článku bude, jak pomoci vyrovnat se s rozvodem těm nejzranitelnějším, těm, kteří za něj opravdu nemohou a přitom se jich bytostně dotýká. Dětem.

Máte někdy pocit, že jestli ještě trošku zrychlíte tempo, potkáte jednoho dne sami sebe? Připadá vám, že sotva jste se probudili, je tu noc a za chvíli bude znovu zvonit budík, připomínající, že je čas na další kolečko spěchu, stresu a povinností? Díváte se ráno do zrcadla a místo odpočatého člověka, těšícího se na nový den, vidíte uštvanou tvář někoho, kdo jede  rychlíkem bez brzdy? Jste unavení i po prodlouženém víkendu či dovolené? Máte pocit, že úkoly se vrství jeden za druhým, rostou a větví se? Jsou tyto a podobné pocity vašimi společníky už několik týdnů, měsíců či dokonce let? Pokud odpovídáte s povzdechem ano, pak je nejvyšší čas zpomalit.

Přiznávám hned v úvodu, že se nijak zvlášť o politiku nezajímám. Nicméně i mne vždy pohltí atmosféra dní, těsně před tím, než vypukne volba hlavy naší země. Pan prezident. Nejvyšší reprezentant svého lidu, hlava téměř pomazaná. To je v mých očích člověk, který by měl zastávat funkci prezidenta České republiky. Člověk moudrý, uvědomělý, zralý, vzdělaný, silný, zdravý, respekt a úctu budící.

V uplynulých měsících jsme mohli sledovat spoustu důstojných i spíše divadelních představení, diskuzí, debat a duelů. Víme i to, co kdo z nich snídá a jestli vůbec, víme jaké je jejich náboženské přesvědčení, víme jaké mají rodinné zázemí a známe jejich dosavadní životní cesty. Víme, co na kandidaturu svých mužů říkají jejich manželky a jak jsou ony připravené na roli první dámy země.

“Taková kočka, jak je možné, že nikoho nemá, není na to typ…. “ Tak zněla nedávno překvapivá věta jednoho mého známého na adresu mé kamarádky. Hm, vím proč je single tahle jedna konkrétní kamarádka, ale co ty ostatní? Jak je možné, že je tolik lidí samo a přitom touží mít blízkého člověka? Jsem člověk zvídavý a zvědavý a tak mi to nedalo a rozhodla jsem se alespoň lehce proniknout do tajemství seznamování v letech, kdy je lidem nad třicet. Chvilku mi vrtalo hlavou jak to zařídit, nebudu přeci běhat po klubech, mrkat na přítomné přiopilé muže a čekat jestli mi některý koupí drink. Nebo se potit v posilovně a